Lesy jsou důležitou a nenahraditelnou součástí životního prostředí, právě proto je v Praze nalezneme na ploše přibližně 5 200 hektarů, tedy asi 10 % z celkového území města. Jen samotný Krčský les se rozpíná na přibližně 300 hektarech, což jej s 6 % ze všech lesů činí jednou z největších zelených ploch v Praze.
Jak je Krčák vlastně velký?
V první řadě je třeba podotknout, že se jednotlivé údaje mohou mírně lišit. Jednak se lesy rozrůstají, jiné zase kácí, současně ale některé dokumenty započítávají pouze plochu, na které jsou stromy, tedy bez luk a travnatých údolí. Data bývají občas zkreslená tím, že oficiální údaj vystihuje jen část lesa v majetku hlavního města Prahy, zatímco malá okrajová oblast se už do celkového čísla neuvádí. Nebo například tu část, která je přírodní památkou či přírodní rezervací. Někde se tak třeba můžete dočíst, že Krčský les je velký 284 hektarů, jinde se uvádí 321 hektarů. Dost často se také jedná o více přírodních útvarů, z nichž se les skládá, přičemž každý má nějakou velikost, ale pro celek se většinou používá pouze jeden z názvů. Údaje v tomto článku tedy berte spíše orientačně.
Krčský les není zajímavý pouze svojí rozlohou, ale hlavně tím, že se na rozdíl od Prokopského údolí nebo přírodního parku Šárka-Lysolaje jedná o souvisle zalesněnou plochu. Až na pár malých luk, mýtin a hřišť jde tedy o obrovský les, ve kterém občas ani nepoznáte, že se nacházíte stále uprostřed rušného města.
Třikrát větší než Krčský les
Rekordmanem, který leží na samotné hranici mezi územím hl. m. Prahy a Středočeským krajem, je bezesporu Klánovický les, nazývaný některými také Vidrholec nebo Fidrholec. Ten nalezneme na východě Prahy, kde od sebe odděluje Klánovice a Újezd nad Lesy – což jsou také dvě nejvýchodnější části hlavního města, o kousek dál položené Úvaly či Šestajovice už jsou součástí Středočeského kraje. Právě Klánovický les je příkladem, u něhož je těžké najít jednoduchý údaj o jeho rozloze – objevit můžeme údaje jako 1 030 ha, 907 ha, 1 142 ha a tak dále. Je to dáno právě tím, že se skládá z více částí. Samotný Klánovický les má totiž ve skutečnosti rozlohu „jen“ necelých 400 hektarů, spolu s dalšími menšími chráněnými územími jako Počernický rybník, V Pískovně, Xaverovský háj a prameniště Blatovského potoka se blíží tisíci hektarů. Oficiální název tohoto souboru lesů zní přírodní park Klánovice-Čihadla. Někdy bývá do této plochy připočítáván také přírodní park Škvorecká obora – Králičina, který má necelých 100 hektarů.
Tak či tak je les u Klánovic jasným vítězem, co se velikosti týče. Na pomyslné druhé příčce je pak právě Krčák, který se skládá z Kunratického a Michelského lesa. Dohromady se jedná o plochu přibližně 300 hektarů, z nichž polovina, tedy 150 hektarů, je součástí přírodní památky zvané údolí Kunratického potoka.
A co Divoká Šárka?
Někdo by však mohl namítat, že mnohem větší než Krčský les je Divoká Šárka, a měl by částečně pravdu. Samotná Divoká Šárka má sice podle údajů hlavního města Prahy rozlohu 253 hektarů, celá oblast přírodního parku Šárka-Lysolaje ale zabírá plochu asi 1 000 hektarů. Pod přírodní park Šárka-Lysolaje patří kromě Divoké Šárky také přírodní památky Vizerka, Jenerálka, Zlatnice, Nad Mlýnem, Dolní Šárka, Baba a Housle. Značná část ale připadá na louky, mýtiny, skály nebo cesty. I tak je oblast Šárky krásný přírodní úkaz a příjemné výletní místo.
Dalším lesním „obrem“, ačkoliv to tak na první pohled nemusí vypadat, je spojené Prokopské a Dalejské údolí s 205 hektary, ze kterých necelých 160 hektarů zabírají lesní porosty. Prokopsko-dalejské údolí není tak úplně snadno definovatelné, alespoň když se podíváte třeba do map. Úctyhodná je na něm ale hlavně jeho délka, která dosahuje až pěti kilometrů. Najdeme v něm například Hemrovy skály, Butovické hradiště, Dalejský háj nebo památný kříž kostela sv. Prokopa.
Tisíce hektarů lesů na jihu Prahy
V blízkosti Krčského lesa je také Modřanská rokle, ta má sama o sobě cca 130 hektarů. Když k ní ale připočítáme i Cholupický vrch, získáme pár dalších desítek hektarů. Celá oblast přírodního parku Modřanská rokle – Cholupice se rozprostírá na ploše dokonce 1 700 hektarů, velkou část však tvoří pole a louky. Směrem na jih k Břežanskému údolí a Zálepám proti směru toku Vltavy hustý porost pokračuje až za území hlavního města. Jedná se o další stovky hektarů lesa.
Na jihozápadní hranici Prahy se pak na necelých 150 hektarech rozprostírá Chuchelský háj, který zde existuje už od 13. století. I přes poněkud obtížnější dopravní dostupnost ho každoročně navštíví přibližně 400 tisíc lidí. Ty sem láká klidné prostředí, krásné skály, Mariánská studánka, kostel sv. Jana Nepomuckého nebo třeba zookoutek.
Podobnou rozlohu jako Chuchelský háj má také Hostivařský lesopark, u něj ale lesní porosty tvoří jen cca tři čtvrtiny, zbytek pak hlavně vodní nádrž Hostivař, kterou protéká potok Botič. Na rozdíl od většiny ostatních lesů v Praze se jedná o uměle vysazený lesopark, který zde vznikal v šedesátých letech minulého století jako místo pro sport a odpočinek lidí z budovaného sídliště Jižní Město. Původně se jednalo o zemědělské plochy.
Ostatní menší lesy se již pohybují okolo 100 hektarů. Konkrétně to je Milíčovský les (116,5 ha), Xaverovský háj (100 ha), Bohnické a Drahaňské údolí (90,8 ha), obora Hvězda (85,6 ha), Čimický a Ďáblický háj (85 ha) a lesy v Hodkovičkách (65,1 ha).
Závěrem bychom měli říct, že nezáleží ani tak na rozloze, délce nebo stáří lesa či hustotě porostů u jednotlivých míst. Důležité je, že je tu máme a že si na území hlavního města můžeme vybrat z desítek lesů, lesoparků, zahrad a parčíků k rekreaci a sportu. Příroda je pro život důležitá. Nejlepší je občas z uspěchané metropole na pár dní zmizet na klidnější místa a trochu si odpočinout. Pokud ani to nejde, je skvělé, že i v Praze můžeme nabrat potřebné síly na tolika místech zeleně.
