Urešova a jiné studánky

máte námět na článek?

Někomu se to může zdát na první pohled příliš, ale na území celé Prahy lze napočítat přibližně 250 studánek. V současné době mají spíše nostalgickou a okrasnou hodnotu, dříve byly často jediným zdrojem pitné vody pro okolní obyvatele.

Spousta krásných původních studánek už sice zanikla, i v této době ale vznikají nové a některé zapomenuté se opravují či obnovují. Hned několik těchto studánek leží na území Krčského lesa a my si je v následujícím dílu našeho seriálu 10 zajímavostí v Krčáku všechny detailně přiblížíme.

 

Studánkový dědeček

Pravděpodobně tou nejznámější je v roce 2012 opravená Urešova studánka, někdy nazývaná Myslivecká nebo Lovecká. Její oficiální název je na památku „studánkového dědečka“ Eduarda Ureše, který se dlouhé roky staral o studánky v Krčském lese i na jiných místech. V sedmdesátých letech začal objevovat a obnovovat zapomenuté a zaniklé prameny po celém území Krčského lesa. Tuto studánku vybudoval v roce 1981, a když o jedenáct let později zemřel, byla později na jeho počest přejmenována na Urešovu. Kameny obloženou studánku najdeme v jihovýchodní části Kunratického lesa, kousek od Kunratického mlýna. Panu Urešovi bychom měli být vděční, bez něj by mnohé z těchto studánek nevypadaly tak, jak je známe dnes. Dost možná by jich několik ani neexistovalo. Při hledání jejich původního umístění a pramenů musel pan Ureš prohledat nespočet historických dokumentů, pročíst řadu knih a promluvit si s původními obyvateli a pamětníky.

 

„Z přibližně 250 pražských studánek jich v Krčském lese leží minimálně osm, dříve jich tu ale existovalo mnohem více.“

 

Včetně Urešovy se v Krčském lese nachází celkem osm známých a veřejně přístupných studánek. Další poměrně známou studánkou je Žofinka s kulatou stříškou, tu můžete navštívit v jihozápadním rohu lesa, pokud půjdete po trase cyklostezky A212. Situována je na kamenné cestičce, která je pár metrů od hlavní cesty přístupná po dřevěné lávce. Na místě se původně nacházela starší studánka, jejíž základy objevil pan Ureš, když koncem sedmdesátých let Žofinku stavěl. Původně se jednalo pouze o hlinitou jímku s gumovou hadicí, jež byla o pár let později předělána na betonovou jímku s kamenným stropem a cihlami v horní části. V průběhu osmdesátých let byla ještě několikrát opravena a předělána. V současné podobě vyložené žulovými kameny, hluboké 62 cm a se stříškou ji známe až z devadesátých let. Znovu byla studánka, která se jmenuje po druhé manželce krále Václava IV. Žofii Bavorské, opravena začátkem nového tisíciletí. Někdy můžete zaslechnout i její druhý název – studánka pod Novým hradem.

 

Ne všechny jsou stále funkční

Východněji odtud leží dvě méně nápadné studánky, které se jmenují Pod jeslemi. Tyto studánky, nebo spíše prameny jsou ukryté hlouběji v lese, skoro až na jižní hraně konce porostu. Studánku zvanou Krychle můžeme objevit u toku Kunratického potoka přibližně 200 metrů jižněji od rybníka v Thomayerově nemocnici.

Kamenná studánka Habrovka ve svahu severovýchodně od Thomayerovy nemocnice je bohužel nefunkční, pravděpodobně proto, že je zanesená bahnem. Vyschlá je studánka Labutěnka, další krásná kamenná studánka ve tvaru malé jeskyně, kterou poblíž rybníka Labuť postavil pan Ureš.

Poslední známou a veřejně přístupnou studánkou je Václavka ve východní části lesa, pojmenovaná na počest krále Václava IV. Otvory, odkud původně vytékala voda, jsou již nefunkční a pramen vychází ze spodní části kamenné zdi. Ke studánce vede několik kamenných schodů a dřevěné zábradlí. V minulosti si sem pro vodu chodili lidé z blízkého okolí a poslední větší opravy se dočkala pravděpodobně v roce 1977. Na starost ji měl samozřejmě pan Ureš.

Nakonec můžeme zmínit studánky Vernerova, U klenotů, Krellova, Pod Krellovou a Sadová. Neleží však přímo na území Krčského lesa, ale kousek jihovýchodněji od něj, v blízkosti Hornomlýnského rybníka. V Krčském lese se dá ale narazit i na pár dalších pramenů, trubek a dalších vodních přítoků, například v okolí Thomayerovy nemocnice.

 

„Velká část Roztylského potoka se nachází hluboko pod zemí, zasypán byl během budování stanice metra Roztyly.“

 

Po severní hranici lesa vede též krátký Roztylský potok, který se poblíž rybníka Labuť vlévá do Pivovarského rybníka a dál pokračuje tokem Kunratického potoka. Nad povrchem se ale nalézá jen necelý jeden kilometr. Ten začíná za bývalým areálem Interlovu – pozemkem zrušených jatek na zpracování zvěřiny. Zbytek potoka je ukryt několik metrů v zemi pod násypy, které v této oblasti vznikly při budování stanice metra Roztyly. Pokud se na toto místo vydáte a proderete se houštím náletových dřevin, kromě několika hromad odpadků a pár bezdomovců se vám možná podaří nalézt i krátký několikametrový koridor potoka v betonové prohlubni. Jedním ze současných plánů revitalizace tohoto území je také odkrytí původního potoka a částečné zavodnění oblasti. Je tak docela dobře možné, že se v budoucnu dočkáme nových pramenů, jezírek, studánek nebo potůčků i v severní části Krčského lesa.