Záhadné schodiště v Krčském lese

máte námět na článek?

Kunraticko-michelský les je plný záhad. Například v jeho jižní části můžeme narazit na poničené tajemné schody, které na první pohled vedou odnikud nikam. Chcete vědět, kdy a proč tu bylo schodiště postaveno?

Mohutná betonová ruina se nachází kousek od zelené turistické trasy, zhruba 250 metrů chůze z kopce od pramene Václavka nebo v opačném směru asi 600 metrů od restaurace U Krále Václava IV. a zookoutku (na přesné umístění se můžete podívat v naší interaktivní mapě). Co je ale tato stavba vlastně zač? Podařilo se nám tuto záhadu vyřešit. Čtěte dál a vše se v následujícím článku dozvíte.

Tajemné Krčské schody

Pravděpodobně každý pravidelný návštěvník Krčáku si někdy této stavby všiml – obrovské betonové schodiště ve svahu, po kterém se dnes dá už jen stěží projít. Schodiště je prorostlé stromy a kapradím, stěny jsou pokryté mechem, jednotlivé schody stržené vodou a na pár místech jsou vidět už jen náznaky dávné existence laviček (celou fotogalerii v plné velikosti naleznete na konci článku).

 

 

 

Pokud se ale někdo rozhodl pátrat po historii této nelogické zkratky, pravděpodobně s hledáním rychle skončil. Většina možná narazila na diskusi v online poradně z roku 2013, kde lidé přicházeli s celou řadou teorií, z které doby schodiště pochází a jaký mělo v těchto místech účel. Více zmínek na internetu lze najít již těžko. Redakci magazínu Krčák žije tato situace ale neodradila a rozhodli jsme se hledat dál. Mimochodem, právě na historii těchto schodů se nás vyptávalo nejvíce čtenářů. Jen za poslední měsíc šlo zhruba o 15 dotazů přes e-mail, na Facebooku i Instagramu.

Nepočítaně teorií

Na začátku našeho pátrání jsme našli opravdu velké množství teorií týkajících se doby vybudování schodů a jejich úlohy. Někteří na základě použitých materiálů odhadovali vznik stavby zhruba na padesátá léta minulého století, jiní zase tipovali až sedmdesátá léta. Tehdy totiž na východ od lesa probíhala rozsáhlá výstavba Jižního Města a schody tak měly být zamýšleny jako rychlejší cesta kvůli očekávanému náporu nových návštěvníků. Objevila se také verze, že zde byly zřízeny během druhé světové války pro německé vojáky.

Jak se vlastně jmenují?

Hned první nejasností je samotný název tohoto schodiště. Samozřejmě ne každé schody v Praze musí mít svůj název, a když už nějaký mají, jmenují se většinou po ulici, ve které se nacházejí. Takto mohutnou stavbu ale v žádném jiném lese v Praze nenajdete, a říkat se jim tedy nějak muselo.

Mezi současnými návštěvníky lesa většinou kolují označení jako Krčské schody, Kunratické schody, Královské schody, schody v Krčském lese nebo prostě „ty divný schody v Krčáku“. Dostal se k nám dokonce i dotaz, zdali ty rozbořené „Zámecké schody“ pocházejí ze stejné doby jako Nový hrádek. Abychom zjistili správné pojmenování i historii schodů, museli jsme se začít ptát správných lidí.

Pátrání začíná

Hned na začátku jsme se zkusili zeptat toho, kdo má Krčák na starost – Lesů hl. m. Prahy. Přes tuto organizaci jsme se dozvěděli vyjádření několika lesáků, kteří v Krčském lese pracují a okolo schodiště se pohybují. Většina z nich bohužel o schodišti nic nového nevěděla. Prý se pouze říká, že jsou to takzvané Masarykovy schody a měly by být z padesátých let minulého století. V minulosti se dokonce mluvilo o případné rekonstrukci, zatím však k ničemu nedošlo.

Název Masarykovy schody by samozřejmě mohl odkazovat na přilehlou Thomayerovu nemocnici, která je vzdálená vzdušnou čarou asi jeden a půl kilometru. Spojitost by tu mohla být právě proto, že Thomayerova nemocnice nebyla původně nemocnicí, ale ústavem sociální péče, který byl otevřen k desátému výročí vzniku Československé republiky, tedy 28. října 1928. Rozsáhlý komplex se tehdy jmenoval Masarykovy domovy. Do podoby nemocnice se komplex přeměnil teprve po druhé světové válce a po lékaři Josefu Thomayerovi byla stavba pojmenována až v květnu roku 1954.

Součástí moderního zařízení byly tehdy i vlastní sportoviště, knihovna, skleníky, pekárna, bazény nebo sady. Možné tedy bylo i postavení schodiště na jedné z okružních tras po lese. Smysl by však moc nedávalo jejich umístění, které bylo od areálu přece jen dost daleko.

Že by pravdivá teorie?

Další možností mohl být vznik schodů až během druhé etapy výstavby Masarykových domovů v roce 1939, kdy se stavěl pavilon K – ten je ke schodům z celého areálu nemocnice nejblíže.

Jeden z našich fanoušků a pamětník pan Bronec ale podpořil i dřívější teorii o vzniku schodů během války: „Osobně si myslím, že schodiště zřídili Němci v době, kdy se Masarykovy domy proměnily na nemocnici pro wehrmacht. Schodiště vedoucí odnikud nikam působí hodně německy, mohl tam být procházkový okruh pro zotavující se vojáky. To by vysvětlovalo, proč o schody po válce nikdo nepečoval a nechaly se zchátrat.“

Jedna věc nám ale na této verzi přece jen neseděla. Prověřili jsme totiž archivní plány a mapy lesa a na leteckém snímku z roku 1938 je v místech tohoto schodiště nápadný bílý pruh. Ten sice nejsou přímo schody, ale fotografie minimálně potvrzuje, že les byl v pruhu v tomto směru vykácen. Na snímcích z dalších dekád tato světlá linie ubývala, až byla opět propojena se zbytkem lesa – schodiště tedy zmizelo mezi okolními stromy. Samozřejmě ale mohlo být toto místo vykáceno již na konci třicátých let a schodiště pak postaveno až pro německé vojáky v letech čtyřicátých.

 

 

Pátrání pokračuje

Naši teorii jsme si chtěli ověřit na odboru ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy a doptali jsme se tak až k vedoucímu oddělení péče o zeleň Ing. Danu Frantíkovi. Ani ten sice žádné podložené informace neměl, podle jeho zdrojů ale schody vznikly spíše mnohem dříve, a to již během první republiky. Rozhodli jsme se tedy blíže se zaměřit na toto období let 1918–1938.

Od Ing. Frantíka jsme se také dozvěděli, že se schodům říkalo Primátorské, protože za jejich výstavbou stál tehdejší primátor. Proč by ale primátor Prahy nechával zrovna v Krčském lese stavět obrovské betonové schodiště?

První republika

Od vzniku Velké Prahy v roce 1922 se na postu primátora vystřídaly pouze dvě osoby. Tou první byl Karel Baxa, který hlavní město řídil v letech 1922–1937. A posléze na krátkou dobu Petr Zenkl, který Prahu na dva roky převzal po Baxovi, jenž musel ze zdravotních důvodů odstoupit.

Uvažované období nemůžeme příliš omezit ani s ohledem na použitý stavební materiál. V Praze se beton začal do základů stavbe používat již v roce 1912. Betonové schodiště tedy mohlo vzniknout kdykoliv během první republiky.

Musíme se tedy více zamyslet nad účelem této nelogické stavby. Proč by někdo stavěl velké schodiště uprostřed lesa? Jedna možnost tu je a sám Ing. Frantík s ní souhlasí: schody mohly být postaveny za krize, fakticky tedy jako novodobá Hladová zeď.

Zvláštní umístění a malá využitelnost by opravdu mohly napovídat, že se jedná o stavbu pro stavbu – tedy aby se zaměstnali nezaměstnaní. Celosvětová hospodářská krize odstartovala v roce 1929, v Československu nastoupila o něco později a nejvíce zemi zasáhla v letech 1931–1933. V roce 1933 byl v celé republice zhruba jeden milion nezaměstnaných. Krize se ale nejvíce dotkla pohraničí, zatímco Praha a dnešní Středočeský kraj na tom byly výrazně lépe. Zatímco v některých místech republiky byla nezaměstnanost i 15–20 %, v hlavním městě se pohybovala okolo 5 %. V  Praze se dokonce v roce 1933 uskutečnilo mistrovství světa v ledním hokeji, na němž domácí národní tým skončil třetí. Až do roku 1933, kdy se také stavěl nový stadion na Štvanici, bylo v Praze práce poměrně dost.

Ke konci první republiky (v letech 1937–1938) nezaměstnanost pozvolně klesala, a to i díky nárůstu zbrojní výroby. Před začátkem války bylo v celém Československu bez zaměstnání zhruba čtvrt milionu obyvatel.

Období vzniku schodů tedy můžeme omezit na konkrétních pět let, od roku 1933 do roku 1938. Tím pádem ale nevíme, zda šlo o aktivitu primátora Baxe, nebo až Zenkla. Co ale víme, je, že právě Zenkl ještě předtím, než se stal primátorem, proslul velkým podílem na boji s nezaměstnaností v Praze, a to již během výstavby Masarykových domů.

Pátrání v Kunraticích

Další, kdo naše pátrání potvrzuje, je sama starostka městské části Praha-Kunratice Ing. Lenka Alinčová: „Podle místních pamětníků schody skutečně pocházejí z třicátých let 20. století. Vámi uvedené teorie tady kolují, ale žádná nebyla v současné době potvrzena. Nejvíce se starousedlíci přiklánějí k Hladové zdi.“

Teorie stavby během krize je tedy zatím nejpravděpodobnější, ale přesný rok stále nevíme. Od paní starostky jsme se místo toho dozvěděli další zajímavou informaci, a to název, který znají pamětníci z Kunratic – Andělské schody.

Historická fotografie

Nakonec se nám však přece jen podařilo získat další indicii, tu nejhodnotnější – málem zapomenutou historickou fotografii, jejímž majitelem je Pavel Scheufler, známý historik fotografie a publicista. S panem Scheuflerem jsme se proto spojili, aby nám o okolnostech snímku pověděl více.

 

 

Na fotografii je vyobrazena rodina Benedikta Šardy na výletě v Krčském lese. Schody jsou prý krátce po výstavbě, mohly být dostavěny v témže roce, což je znatelné i na úpravách okolních svahů. Na snímku je s rodinou i maminka pana Scheuflera, narozená v srpnu 1921. Během pořízení snímku jí mělo být 16 let. Fotografie tedy vychází na rok 1937. Dle oděvů a prostředí na fotografii by se mělo jednat o léto. Schody tak mohly být dokončeny na jaře nebo na začátku léta roku 1937.

Nejpravděpodobnější teorii tedy máme – schody v Krčském lese byly postaveny v době krize v roce 1936 nebo 1937. Někteří jim říkali Andělské schody, někdo nejspíš i Primátorské schody – po kterém primátorovi, to ale není jisté. Ovšem vzhledem k tomu, že Petr Zenkl se stal primátorem začátkem dubna 1937, je dost možné, že k dostavbě schodů došlo krátce poté.

A proč jsou vlastně nyní schody v tak žalostném stavu? Z vyprávění dědečka pana Scheuflera víme, že schody byly poničeny již na samém konci druhé světové války, za Pražského povstání. Opravy se už nikdy nedočkaly a pravděpodobně ani nedočkají. Pan Ing. Frantík z oddělení péče o zeleň nám k tomu řekl: „Současný stav je špatný, ale s ohledem na nelogičnost vedení schodů neuvažujeme o jejich opravě.“

Vzpomínka na jednu éru Prahy

Dokud nám z těchto Andělských či Primátorských schodů zbude v Krčáku alespoň kousek, zůstanou odkazem období konce hospodářské krize v hlavním městě, ale také konce první republiky.

Pokud jste si schodů dříve nikdy nevšimli, běžte se na ně kouknout – stačí si na ně vzpomenout, až půjdete přes Krčský les po zelené stezce.  

Doufáme, že se vám tento článek líbil. Budeme rádi za jakoukoliv zpětnou vazbu či sdílení na sociálních sítích. Pokud máte o Primátorských schodech nějaké další informace, neváhejte se s námi o ně podělit, moc rádi je do článku doplníme.