Zámek Kunratice a zámek Krč

máte námět na článek?

Nový hrádek nebyl v uplynulých stoletích jedinou stavbou šlechty v okolí Krčského lesa. Ještě dříve se tu nacházely středověké tvrze a sídla vrchnosti. Tentokrát zapátráme v minulosti dvou nedalekých zámků – Krč a Kunratice.

V předchozích devíti dílech našeho seriálu 10 zajímavosti v Krčáku jsme postupně zmapovali všechny studánky, rybníky, restaurace, altány a významné stavby či lokality, přičemž jsme se až na pár výjimek pohybovali převážně po území lesa. V závěrečném desátém článku se ale zaměříme ještě na dvě, potažmo tři další budovy, které neleží přímo v lese, ale kousek za jeho hranicemi. Ve všech třech případech se jedná o vzdálenost přibližně 400–500 metrů.

 

Středověká tvrz ze 14. století


Již podle písemné zmínky o Kunraticích v dokumentu z roku 1287 je doloženo, že zde ve 13. století stálo sídlo vrchnosti. V roce 1336 pak byla na přibližně stejném místě, jako dnes stojí zámek Kunratice, vybudována první středověká tvrz. Postupně se ve vlastnictví Kunratic prostřídaly různé osoby a rody, jako například pan Bezděch, František Velflovic, Pešl z rodu Olbramoviců, rod Velfloviců, král Václav IV., císař Zikmund, Vilém z Riesenberka, Jindřich Berka z Dubé, Mikuláš Hýzrle z Chodů, Josef Marek, Petr z Liebenthalu nebo Václav Čabelický ze Soutic.

Historie zámku Kunratice začíná až v 17. století, kdy se majiteli Kunratic stal rod Čabelických ze Soutic. Raně barokní zámek s třemi dvoupatrovými křídly tu byl vystavěn přibližně okolo roku 1688. V roce 1721 Kunratice koupil Jan Arnošt z Golče, který byl později povýšen na barona a posléze na hraběte. Velká přestavba zámku do pozdně barokního stylu byla zahájena v roce 1730.

 

Od Korbů přes požár až k Hollywoodu


Přibližně o sto let později, tedy kolem roku 1830, byla při vlastnictví rodem Korbů z Weidenheimu provedena klasicistní přestavba, kdy došlo k odstranění stropu hlavního sálu v prvním patře. Další dvě úpravy proběhly v letech 1865 a 1868. V této době bylo kompletně předěláno průčelí do klasicistního stylu a dostavěna dvoupatrová čtvercová věž.

Koncem 19. století pak hospodářský dvůr poškodil rozsáhlý požár, po kterém čekala zámek brzy další rekonstrukce. Tu měl dle dochovaných dokumentů na starost stavitel František Václavík. V dnešní době je však tato oprava vnímána převážně negativně, protože zanikl strop nad hlavním sálem a značně byl přestavěn celý krov zámku.

Poslední rozsáhlejší úpravy se uskutečnily až v 50. letech minulého století. Od roku 1957 začal být zámek používán entomologickým oddělením Národního muzea a při přestavbě v roce 1959 bylo odstraněno předložené dvouramenné schodiště. Areál zámku včetně hospodářského dvora a parku, který je zčásti veřejnosti přístupný, byl v roce 1964 prohlášen kulturní památkou České republiky. I tak ale hospodářský dvůr spíše chátral a během 70. a 80. let nebyl příliš opravován. Zlepšení stavu se zámek a areál dočkaly až po roce 1990, kdy byly postupně opraveny střechy a následně i provedena celková rekonstrukce všech hospodářských budov. V současné době se ve dvoře nachází kavárna, pekařství, základní škola, banka, pojišťovna a sídlí tu několik firem. Zajímavostí je také, že areál kunratického zámku byl v roce 2004 použit jako jedna z lokací hollywoodského velkofilmu Van Helsing s Hughem Jackmanem v hlavní roli. Zámek však na svou finální opravu stále ještě čeká.

 

Kostel sv. Jakuba Staršího


Jen pár desítek metrů odtud se nachází druhá významná stavba – kostel sv. Jakuba Staršího mezi ulicemi K Libuši, Golčova a Kostelním náměstím. Na místě stál původně menší gotický kostel se hřbitovem, který tu byl postaven pravděpodobně ve 13. století, jeho přesná datace ale není známa. Písemné zmínky o kunratickém farním kostele jsou z roku 1352. Z tohoto kostela přetrval původní obdélný presbytář (prostor vyhrazený kněžím), který je nyní využíván jako sakristie, tedy místnost pro uchovávání roucha a předmětů používaných při bohoslužbách. Dochována byla také část kamenného zdiva z přestavby během 17. století.

U zámku Kunratice jsme zmiňovali jednu z úprav v roce 1730, kterou nechal provést Jan Arnošt z Golče, tehdejší pán na Kunraticích, Chodově a Šeberově. Právě ten se zasloužil i o obnovení kunratické fary a kompletní rekonstrukci chátrajícího kostela. Opravy probíhaly v letech 1730–1736, kdy byl kostel rozšířen, aby se do něj vešlo více lidí. Po dokončení přestavby v roce 1736 zde začala opět fungovat fara s prvním farářem Matyášem Krátkým. Do té doby zde byly mše pouze jednou týdně, což nevyhovovalo hlavně Janu Arnoštovi z Golče, který chtěl chodit ke mši všechny všední dny.

Kostel byl postupně vybaven třemi zvony, a to v letech 1772, 1837 a 1867. V průběhu 19. století se o stavbu zodpovědně staral rod Korbů z Weidenheimu, který se zasadil o řadu menších rekonstrukcí, a Ludvík Korb zde nechal v roce 1868 postavit rodinnou hrobku. Koncem 19. století byl kostel vybaven novými varhanami a na přelomu 19. a 20. století tak byla celková oprava dokončena.

Úpravy ale následovaly i v průběhu 20. století, dokonce byly částečně odkryty původní nástěnné malby ze 14. století. Od roku 1944 měla věž pouze jeden zvon, protože zbylé dva nechali nacisté těsně před koncem války roztavit na výrobu zbraní. Stejně jako zámek Kunratice byl i kostel v roce 1964 prohlášen kulturní památkou. V 80. letech musela proběhnout kompletní oprava exteriéru, který se dostal opět do havarijního stavu. V 90. letech pak byl restaurován interiér včetně zdí, soch a mobiliáře.

V roce 2015 byly při slavnostní události představeny dva nové zvony pojmenované po svatém Jakubovi a svatém Josefovi. Druhý zmíněný zvon sv. Josef váží bezmála 200 kilogramů. Bohoslužby se v římskokatolickém kostele sv. Jakuba Staršího konají každý všední den večer, v sobotu ráno a v neděli ráno pak dokonce dvakrát.

 

Tvrz již ze 13. století


Abychom navštívili poslední ze tří staveb, musíme se přesunout vzdušnou čarou o přibližně tři a půl kilometru přes Krčský les, kde pár set metrů severozápadně od rybníku Labuť nalezneme zámek Krč, dnes známý jako Chateau St. Havel. Ten leží na malém území mezi železniční tratí se stanicí Praha-Krč a Jižní spojkou, kudy také protéká Kunratický potok a nachází se zde několik rybníků. Nad jedním z těchto rybníků by se dokonce měla nacházet plánovaná nadzemní stanice linky D pražského metra.

První zmínky o stavbě na tomto místě pocházejí ze 13. století, kdy tu stála menší tvrz. Ta fungovala jako bezpečný úkryt pro poddané v případě vojenského nebezpečí. Objekt bylo možné nalézt v záznamech majetku z roku 1273. Tvrz byla v roce 1420 dobyta husity a následně obsazena staroměstskou obcí. Po další dvě století se majitelé často střídali a na počátku 17. století, kdy nemovitost patřila do fondu kostela svatého Havla na Starém Městě, nebylo o stavbu moc pečováno, takže tam pravděpodobně od roku 1620 do roku 1627 ani nikdo nepobýval. Až poté, co císař Ferdinand II. v dubnu 1627 daroval osadu i kostel svatého Havla do péče rytířského řádu karmelitánů, začalo se na tomto místě stavět. Nejdříve se budovalo hlavně u kostela sv. Havla, kde vznikl nový klášter, a až poté, co řád získal dostatek financí, začal opravovat i zámek v Krči. Ten se posléze stal jejich letním sídlem. Nově zde přibyla kaple svatého Havla, kde se konaly pravidelné bohoslužby.

 

Inspirace ve Velké Británii


Za vlády císaře Josefa II. byl v roce 1786 zrušen klášter karmelitánů a zámek sv. Havla získal náboženský fond. V roce 1795 došlo k dalšímu odkoupení, majitelem se stal Jan Gever z Ehrenbergu. Ten nechal na pozemcích postavit další hospodářské budovy. Objekt začal prosperovat a za zmínku stojí i existence tehdejšího mlýna. Největší proměnou ale prošel zámek v 19. století, konkrétně v letech 1840–1880. V této době byl statek ve vlastnictví barona Schlossera, který přestavěl hlavní budovu do podoby, jak ji známe dnes. Vznikl velký sál v dostavěném horním křídle a exteriér přešel do novogotického stylu. Jako obdivovatel anglických zámeckých parků nechal baron rozšířit a upravit park do britského stylu.

Se zámkem se pojí též jméno známého podnikatele Tomáše Welze, velkostatkáře a skláře, který se výrazně zasloužil o rozvoj celé Krče. Rodina Welzů nechala dostavět zámecké terasy, kašnu a postupně rekonstruovala celý areál. Ten vlastnila od července 1880 až do roku 1948, kdy jim bylo panství zabaveno. Budova začala později chátrat, protože pro ni dlouhé roky nebylo žádné využití. Potomkům rodiny Welzů byl zámek navrácen až po roce 1989, kdy ho čekala nákladná rekonstrukce a úprava pro potřeby nového zámeckého hotelu Chateau St. Havel. Součástí zámku je luxusní restaurace, wellness, golfové hřiště a konají se tu často svatby a další společenské nebo firemní akce.

Pokud se do Krčského lesa vydáte na celodenní výlet, určitě stojí za to zastavit se také u opečovávaného zámku Krč s přilehlými zahradami, u kostela sv. Jakuba Staršího v Kunraticích a následně si dát třeba zákusek v kavárně ve tvrzi se zámkem Kunratice. Nezapomeňte si také přečíst i další díly našeho průvodce 10 zajímavostí v Krčáku.