Nový hrad, který nechal na počátku 15. století postavit král Václav IV., patří v Česku mezi hrady s vůbec nejkratší historií, během které se dal považovat za plnohodnotnou stavbu. Od doby, kdy byl v roce 1412 kompletně dokončen, do jeho zániku v roce 1421 uběhlo sotva devět let. Pojďme si tyto události připomenout.
V letech 1412–1419 zde Václav IV. pobýval většinu času. Úřadoval tu, přijímal oficiální návštěvy, studoval v knihovně, odpočíval, ale také si sem tam vyrazil na lov zvěře do přilehlých lesů. Roku 1419 na stejném hradě také zemřel – po mrtvici, kterou způsobila zpráva o první pražské defenestraci, byl na dva týdny upoután na lůžko, záchvat se však 16. srpna opakoval a Václav IV. podlehl.
Historii výstavby Nového hrádku a pobytu Václava IV. jsme před dvěma lety věnovali celý článek. Pokud se chcete o tomto období dozvědět více, stačí kliknout zde.
Vraťme se ale k osudu samotného hradu. V letech 1419 a 1420 tu občas pobývala Žofie Bavorská, vdova po mrtvém králi. Jejím hlavním sídlem se však stala Bratislava, tehdy ještě známá coby Prešpurk. Dalším občasným rezidentem Nového hrádku byl Zikmund Lucemburský, bratr Václava IV. a následník trůnu. Během nadcházejících husitských válek ale nebylo tolik času na odpočinek v kunratických lesích, a tak Zikmund hrad využíval jen velmi zřídka. Správcem budovy byl proto zřízen rytíř Herbort z Fulštejna, který na hrádek dohlížel až do jeho konce.
Zřízenina Nového hrádku z leteckého pohledu, autor: Vosadron.cz
Osudným se stal prosinec roku 1420. Nejdříve 18. prosince Pražané dobyli město Brandýs nad Labem, následně, den před Silvestrem, 30. prosince 1420, zaútočili na Nový hrad. Jedním z důvodů měla být snaha o potlačení počínání královské posádky tohoto hradu, která úspěšně bránila dovozu některých potravin do Prahy. Po dobytém Vyšehradu se též jednalo o poslední objekt v okolí Prahy, který měl pod svým dohledem právě král Zikmund.
Obyvatelé hradu se však útoku husitského uskupení nezalekli a rozhodli se bránit. Stejně tak se ale nenechali odradit Pražané, kteří okolo hradu na ploše více než dvou hektarů postavili velký obléhací tábor. Na těchto místech jsou dokonce dodnes viditelné nejrůznější díry a prohlubně, které tehdy posloužily jako dočasné příbytky obléhajícího vojska.
Ještě výraznějším pozůstatkem po dobývacím táboru je asi stometrový žlab blíže k hradu, který se nachází na místě tehdejšího přibližovacího příkopu. Oblehatelé ale mysleli i na svoji obranu z druhé strany, proto byl tábor opevněný dvěma zemními valy spolu s příkopem. Ty dnes najdete na modré turistické stezce při příchodu ke zřícenině. Jsou asi metr a půl vysoké. Málokdo ale ví, že kromě samotného hradu je i toto polní opevnění od roku 1958 památkově chráněno. Velkým problémem jsou pak někteří cyklisté, kteří přes chráněné valy přejíždějí na terénních kolech a ničí tak 600 let starou památku. Na jejich přesné umístění se můžete podívat v naší interaktivní mapě.
I přes nepřízeň počasí dokázali v náročných podmínkách husité hrad obléhat skoro celý měsíc. Ke konci ledna byl již Nový hrádek značně poškozen střelbou z palných zbraní a tří obléhacích praků.
25. ledna roku 1421 se tak jeho posádka nakonec vzdala a hrad byl oficiálně dobyt. Často se můžeme setkat s tvrzením, že ještě téhož dne byl hrad vypálen a kompletně zničen. Ve skutečnosti to bylo o něco méně dramatické.
Podoba Nového hrádku ještě před dobytím v roce 1421, zdroj: Praha-Kunratice
Rytíř Herbort se totiž 25. ledna s Pražany domluvil, že se posádka hradu vzdá, pokud jí bude dovoleno bezpečně odejít. O den později tak bylo do hradu nejdříve vpuštěno dvacet pražských vojáků a 27. ledna mělo dojít k poklidnému a nenásilnému odchodu obyvatel z hradu. Vše se ale trochu zvrtlo. Z Prahy totiž přijely vozy, které měly pomoci se stěhováním osobních věcí posádky do Kouřimi u Kolína. Povoleno však bylo odnést si jen ty věci, které patřily královským žoldnéřům, nikoliv žádné cennosti nebo předměty po Václavu IV. Rytíř Herbort ale domluvu nedodržel a dal svým poddaným příkaz vystěhovat i královskou knihovnu. To neuniklo pražské chase, která se rozzlobeně vrhla na vozy a vše okamžitě rozkradla. S rabováním chtěli následně pokračovat v samotném hradu, s čímž nesouhlasili velitelé pražského vojska. Ani to ale rozlícený dav nakonec nezastavilo, podařilo se mu probořit zeď a vykrást kompletně celý hrad. Odnesli všechny obrazy, knihy, oděvy, vyřezávaný nábytek a další hodnotné předměty.
Nový hrádek byl následně vypálen a rozbořen. Část kameniva se postupně rozebrala a použila na jiné stavby v okolí Kunratic. Stavba nebyla už nikdy obnovena.
