Není Krčák jako Krčák

O tom, že Krčák je oblíbeným výletním místem, není pochyb. Věděli jste ale, že Krčáky máme v Praze hned dva? Kde se nachází ten druhý a jak se vlastně správně oba lesy jmenují?

Lidové pojmenování „Krčák“ se na první pohled zdá být odvozené od názvu „Krčský les“. Nahlédnutí do map nás ale rychle vyvede z omylu: rozlehlé zalesněné území mezi Libuší, Krčí, Kunraticemi a Jižním Městem se totiž oficiálně jmenuje Kunraticko-michelský les. A jak už název napovídá, sestává ze dvou celků –⁠ jižněji ležícího Kunratického lesa, na který severozápadně navazuje Michelský les, přičemž společně se obě části nachází na území Kunratic, Prahy 4 a Prahy 11. Více o historii a ploše lesů se můžete dočíst zde a nejednoznačnému názvu lesa jsme se již věnovali v tomto starším článku.

Onen druhý „Krčák“, na rozdíl od toho prvního, již skutečně leží v katastru Krče. Pokud bychom si ale opět vzali na pomoc mapu, zjistíme, že ani tady se les s podobným názvem nenachází. V tomto případě se jedná se o nepříliš častou, ale doposud užívanou přezdívku pro Velký Háj, který se prostírá severně od sídliště Novodvorská.

 


Dva „Krčáky“ vedle sebe - Velký háj u sídliště Novodvorská a Kunraticko-michelský les, zdroj: Mapy.cz

 

Tento druhý „Krčák“ si místní pamětníci spojují zejména s érou Lesního divadla, jehož historie rozhodně stojí za zmínku. Unikátní přírodní divadlo vyrostlo počátkem minulého století na pozemcích statkáře Tomáše Welze, jeho provozovatelem se stal Sokol Krč. Svou činnost zahájilo uvedením hry Princezna Pampeliška, kterou nastudoval místní ochotnický spolek Vlast společně s význačným pražským lékařem Dr. Janem Šimsou.

Na místních prknech se hrála činohra i opera a vystupovali zde nejen amatérští herci, ale i profesionálové včetně umělců Národního divadla. O popularitě divadla vypovídá kapacita jeho hlediště: v době jeho největší obliby pojalo přibližně 500 sedících diváků, pro stání pak bylo vyhrazeno až 5 000 míst.

 


Stavba lesního divadla v Krči, zdroj: Archiv Sokola Krč, krc-historie.cz

 

Provoz divadla nepřerušila ani druhá světová válka. Záhy po jejím skončení, už v roce 1946, však divadlo oficiálně zaniká. V roce 1958 bylo zbouráno zázemí divadla a místo ponecháno ladem. Slavnou minulost Lesního divadla dnes připomínají betonové pozůstatky jeviště, síle přírody podléhající lavičky pro návštěvníky a název nejvyššího bodu lesa, který se na jeho počest nazývá Nad Lesním divadlem. Pokud byste se chtěli o unikátním venkovním divadle dozvědět více, neváhejte si přečíst náš novější článek o jeho celé historii.

Jak tedy lze vidět, není Krčák jako Krčák. Přestože ten „náš“ je pro nás jediný.