Kunratický potok, pramenící u Vestce, měří přibližně třináct a půl kilometru a protéká několika typy krajiny. V úseku mezi Průhonicemi a Krčským lesem se chová jako běžný lesní potok, zatímco v samotném údolí Kunratického lesa se jeho charakter mění. Koryto zde vstupuje do výraznějšího zářezu v terénu a současně vytváří menší meandry i rozlivy, které jsou důležité pro udržení místní biodiverzity. Právě v listopadu je zřetelně vidět, jak se potok v některých úsecích vrací do přirozenější podoby díky posledním revitalizačním zásahům, které odstranily část technických úprav. Více o Kunratickém potoku a celém jeho údolí si můžete přečíst v článku „Údolí Kunratického potoka“.
S potokem je úzce spojena i soustava místních rybníků jako Labuť či Šeberák. Tyto vodní plochy původně sloužily k chodu mlýnů, ale dnes již plní zcela jinou funkci: zachytávají vodu při prudkých deštích, zpomalují její průtok a pomáhají udržovat stabilnější mikroklima. Díky tomu je les odolnější vůči erozi i rychlému odtoku vody. Programy obnovy v posledních letech upravují koryta, rozšiřují nivy, odstraňují nepřirozená betonová opevnění a obnovují přirozené břehy.
Voda má zásadní význam pro stabilitu celého území. Strmější svahy kolem potoka reagují na srážky jinak než roviny v horních částech lesa. V listopadu, kdy ze stromů opadá listí, je dobře vidět, kde se po dešti objevují erozní místa, kde je půda dlouhodobě podmáčená a kde naopak voda rychle mizí. Tyto rozdíly jsou důležité pro správu území, ale mohou být zajímavé i pro návštěvníky, kteří chtějí lépe pochopit, proč některé stezky pravidelně rozmáčí voda a jiné zůstávají pevné.
Neméně důležitá je i kvalita vody. Vliv má řada faktorů, od zemědělských ploch nad Šeberovem až po menší čistírny a přítoky, které zanášejí do potoka různé látky. Dlouhodobá sledování potvrzují, že stav vody se postupně zlepšuje, ale rozdíly mezi jednotlivými úseky zůstávají. Například oblast mezi Šeberákem a Dolnomlýnským rybníkem je dlouhodobě hodnocena jako jedna z nejproblematičtějších, protože odtud přitéká voda s vyšším obsahem fosforu a organických látek, které zejména v letním období podporují růst sinic a vodních rostlin.
Voda má zároveň zásadní roli v tom, jaké druhy živočichů lze v Krčském lese pozorovat. Mufloni, srnčí zvěř a řada ptáků využívají potok jako přirozený migrační koridor. V listopadu, kdy je méně lidí a více klidu, se tato aktivita stává viditelnější. Nejde ale jen o větší živočichy, potok a jeho okolí jsou stanovištěm také pro obojživelníky a bezobratlé, kteří jsou citliví na kvalitu vody i na charakter břehů. Tam, kde byla koryta v minulosti nadměrně technicky upravena, je jejich výskyt výrazně nižší. I to je důvod, proč se současné projekty zaměřují na přirozenější podobu toku.
V těsné blízkosti Krčského lesa se navíc chystá vznik nových vodních ploch jako součást revitalizace brownfieldu Interlov. Projekt, který připravuje společnost Passerinvest Group v parku Nové Roztyly, počítá s vybudováním Novoroztylské nádrže a několika tůněmi, kam bude směřovat dešťová voda. Zároveň se plánuje vyvést zpět na povrch dosud zatrubněnou část Roztylského potoka a vrátit mu přirozené koryto. Nové Roztyly v okolí Krčského lesa tak čeká jedna z nejviditelnějších proměn za poslední roky a už během pár let bude okolí potoků i rybníků působit znatelně přirozeněji. Více se dočtete v článku „Nové vodní plochy u Krčského lesa“.
