Patří to do muzea! aneb archeologická tajemství Krčského lesa

V Krčském lese a jeho okolí se skrývá bohatá historie. Věděli jste například, že místo Stonehenge zde máme Woodhenge?

V posledních desetiletích archeologové v okolí Krče odhalili unikátní nálezy, které nám pomáhají pochopit, jak žili naši předci v době kamenné. Jedním z nejstarších a nejzajímavějších období, které archeologové v Krči dokumentovali, je eneolit, známý také jako chalkolit (název pochází z bronzu). V této éře lidé začínali používat měď k výrobě nástrojů a rozvíjeli složitější společenské struktury, přestože stále žili v malých osadách. V Krči byly objeveny četné keramické artefakty spojené s kulturou zvoncovitých pohárů, což byla nomádská skupina, která se pohybovala po Evropě a pohřbívala své mrtvé s charakteristickou keramikou ve tvaru zvonců. Tyto poháry sloužily pravděpodobně k dennímu použití, ale také při pohřbech, a jejich nálezy svědčí o osídlení tohoto území již v pozdní době kamenné.

 

(Obrázek vygenerován s pomocí umělé inteligence.) 

 

Keramické střípky mozaiky dějin

Mezi specifické nálezy patří například keramický pohár objevený v Dolní Krči na dvoře velkostatku, který je dnes součástí sbírky Národního muzea v Praze. Tento kus, vyrobený vypalováním hlíny, představuje typický předmět z kultury zvoncovitých pohárů a ukazuje na kontakty místních obyvatel s širšími evropskými kulturami. Podobně bylo nalezeno mnoho dalších pohárů, které jsou důkazem, že keramika klíčovým byla prvkem každodenního života. Archeologové našli i menší nádobky, které patří k pozdní době kamenné. Tyto nálezy byly objeveny v širším okolí Krče, často při záchranných výzkumech, a dnes jsou rovněž uloženy v Archeologické sbírce Národního muzea.

 

(Zdroj: esbirky.cz

 

Naleziště v bývalé botanické zahradě

Další významné objevy z eneolitu přicházejí přímo ze Společenské zahrady v Dolní Krči, kde v roce 2001 proběhl rozsáhlý záchranný výzkum před stavbou. Archeologové z Ústavu archeologické památkové péče Prahy, pod vedením Lubora Smejtka, odkryli celkem 18 objektů s časně eneolitickými nálezy, včetně 588 střepů keramiky. Tato sbírka patří k nejvýznamnějším v centrálních Čechách a ukazuje na rostoucí osídlení oblasti v této době.

Představte si, že archeologové vykopali stovky fragmentů, od velkých zásobních hrnců s hrubým, blátivým povrchem a okraji zdobenými otisky prstů, které vypadají jako starobylé ornamenty; přes džbány s rytými motivy, jako jsou klikaté čáry připomínající hady, trojúhelníky nebo malé stromečky, často vyplněné bílou pastou pro kontrast; až po poháry s nálevkovitě rozšířenými hrdly a malými výčnělky. Věra Sušická ve své práci uvádí, že nechyběly ani amfory s uchy, které vypadají jako držadla na nošení, mísy s dovnitř zahnutými okraji ideálními na míchání jídla, nebo dokonce lžíce s oválnými držadly a otvory pro zavěšení. Tyto předměty, často s průměry hrdel od 10 do 42 cm, byly vyrobeny z hlíny smíchané s pískem, vypálené v ohni a zdobené rytím, vypichováním nebo drásněním.

 
(Obrázek vygenerován s pomocí umělé inteligence.) 

 

Zapomeňte na Stonehenge, máme Woodhenge!

Největším pokladem Krče je bezpochyby Krčský rondel, objevený právě v této oblasti Společenské zahrady v roce 2001. Na ploše 1,6 hektaru bylo odkryto přes 1400 zahloubených struktur, včetně domů, jam, hrobů a především dvou kruhových příkopů, takzvaných rondelů, s průměrem až 50 metrů, obklopených palisádami. Představte si to jako dřevěnou verzi Stonehenge – kruhy z kůlů a příkopů, kde se lidé scházeli k oslavám slunovratu, obřadům nebo výměně zboží. Podobné konstrukce jsou známé z Německa nebo Británie, ale v Praze jsou unikátní. Nálezy zahrnují keramiku, kamenné nástroje a zvířecí kosti, které nám pomáhají rekonstruovat život pravěkých obyvatel. Dnes je místo zasypané, ale jeho existence podtrhuje, že Krč byla důležitým centrem již v pravěku.

 

A to zdaleka není všechno!

Archeologické bohatství se neomezuje jen na eneolit a neolit. V okolí Krčského nádraží, evidovaném jako území s archeologickými nálezy, byly dokumentovány stopy z kultury zvoncovitých pohárů, knovízské kultury a doby laténské, včetně plochých kostrových pohřebišť. Tato lokalita, rozkládající se v okruhu asi 200 metrů od nádraží, zahrnuje neurčené areály a sídliště, kde se očekávají další nálezy.

Navíc, v Praze-Krči byly objeveny keltské nálezy z doby laténské, včetně kostrových hrobů s bronzovými prsteny, sponami a náramky. Jeden nedatovaný hrob obsahoval bronzové prsteny, zatímco v roce 1930 byly nalezeny poškozené hroby s bronzovými sponami a náramkem. Tyto objevy svědčí o keltské přítomnosti v centrální Evropě a spojují Krč s širším keltským dědictvím. V Krčském lese se dodnes vyskytují stopy keltského osídlení, například růže keltská (též galská), ohrožený druh, který roste jen na jednom místě.

 

Archeologie nám ukazuje, jak se krajina měnila od pravěkých osad přes keltská osídlení až po středověké cesty a dnešní lesy. O mladších nálezech se dočtete v našem dalším článku. Pokud vás tyto příběhy fascinují, navštivte Národní muzeum, kde si můžete prohlédnout některé z těchto artefaktů, nebo zajděte přímo do Krčáku a kdo ví, třeba se vám také poštěstí něco najít!