10 staveb v Krčáku s nejzajímavější historií

Žádný jiný pražský les nemá tak bohatou historii jako ten Kunraticko-michelský. Možná ještě poutavější je ale historie jednotlivých staveb, které se v něm ukrývají. Pojďme se podívat na deset nejzajímavějších.

Krčský les, který svou tři sta hektarovou rozlohou patří mezi největší zalesněné plochy v Praze, skrývá řadu pozoruhodných budov a jiných staveb. Z některých se už bohužel dochovala jen malá část, jiné příliš velkou obměnou za posledních několik dekád neprošly. Seznam deseti míst níže jsme seřadili chronologicky od těch nejdávnějších. Jednotlivá místa najdete též v naší interaktivní mapě.

 

1. Gotický hrad Václava IV. (stáří přes 610 let)

Nejstarší a současně asi také nejznámější stavbou v celém Krčském lese je zřícenina Nového hradu z počátku 15. století, kde v letech 1412–1419 většinu času trávil syn Karla IV., král Václav IV. Ten zde také roku 1419 zemřel. Hlavní věžovitá část paláce, určená pro krále, stála na ploše přibližně 150 metrů čtverečních a měla několik pater. Z oken věže bylo možné dohlédnout až na Pražský hrad a ve sklepeních se nacházely velké zásoby nejen králova oblíbeného jídla, ale také třeba dobrého vína z dalekého Řecka. Novému hradu jsme v minulosti věnovali několik samostatných článků, v případě zájmu se o něm můžete více dočíst třeba zde.

 

2. Obléhací tábor husitů (stáří přes 600 let)

Další stavbou, která současně představovala začátek konce Nového hradu, byl rozsáhlý obléhací tábor husitů. Ten byl postaven východně od Nového hradu a dodnes zde naleznete řadu pozůstatků – viditelné jsou zde obléhací valy a nejrůznější díry a prohlubně, které tehdy posloužily jako dočasné příbytky obléhajícího vojska. Ještě výraznějším pozůstatkem po dobývacím táboru je asi stometrový žlab blíže k hradu, který se nachází na místě tehdejšího přibližovacího příkopu. Oblehatelé ale mysleli i na svoji obranu z druhé strany, proto byl tábor opevněný dvěma zemními valy spolu s příkopem. Málokdo ale ví, že kromě samotného hradu je i toto polní opevnění od roku 1958 památkově chráněno. Velkým problémem jsou pak někteří cyklisté, kteří přes chráněné valy přejíždějí na terénních kolech a ničí tak 600 let starou památku. Celý příběh o dobývání hradu najdete zde.

 

 

3. Restaurace U Labutě (stáří přes 500 let)

Přesná datace hostince U Labutě bohužel není známa. Podle nejstarších pramenů se však v těchto místech krčma nacházela už v roce 1499. Restaurace byla tehdy založena pravděpodobně v souvislosti se vznikem benešovské silnice, která se na konci středověku stala hlavním tahem směrem na Vídeň. Během třicetileté války byla krčma vážně poškozena a v polovině 17. století tak došlo k její přestavbě. Dalších rozsáhlejších stavebních úprav se objekt dočkal až na konci 18. století. Od té doby se jeho podoba již výrazně nezměnila. Historickým hospodám v Krčáku jsme věnovali též samostatný článek, který je dostupný zde.

 

4. Kunratický mlýn (staří přes 250 let)

Kunratický mlýn, nebo také Dolní mlýn, byl postaven v polovině 18. století, pravděpodobně v roce 1764, a od poloviny 19. století tu byla zřízena proslulá hospoda rodinou Bartůňkových. Ta se o tuto stavbu starala po pět generací. Hospoda byla v té době hojně navštěvovaná obyvateli Kunratic i výletníky z celé Prahy. Součástí podniku byla také velká zahrada s několika altány, kde prý svého času sedávala i spisovatelka Božena Němcová. Rodina Bartůňkova zde nabízela také možnost ubytování nebo plavby na lodičkách po rybníku. Restaurace byla v polovině 20. století zrušena a provoz již nebyl nikdy obnoven. Aktuálně stavba chátrá a nedávno byla nabídnuta k prodeji. Další informace o mlýnu, včetně fotek interiérů, najdete zde.

 

5. Výletní restaurace Hájovna (stáří přes 140 let)

Dalším vyhlášeným podnikem bývala restaurace V Hájovně. Přesný rok výstavby není bohužel znám, postavena však byla v druhé polovině 19. století, pravděpodobně během sedmdesátých let. Hostinec však vydržel jen necelé století a ke konci šedesátých let 20. století byl zrušen. Budova následně rychle chátrala a po padesáti letech z ní zbyly pouze základy a stromová alej, která lemovala tehdejší příjezdovou cestu. Své největší slávy se restaurace dočkala na přelomu 19. a 20. století, kdy sem denně proudily davy výletníků. Nacházelo se zde také zázemí krčského Sokola a konala se tady představení loutkového divadla či pravidelné koncerty vojenské hudební školy. Historii Hájovny v Krčském lese jsme věnovali jeden celý článek, ve kterém najdete i spoustu fotek a popis, jak ruiny bývalého hostince v Krčáku najít - článek je zde.

 

6. Viadukty železniční trati (stáří přes 140 let)

Krčským lesem v minulosti kromě Vídeňské silnice vedla dokonce i železniční trať. Ta v rámci Posázavského pacifiku postupně vznikala na konci 19. století s cílem napojit modřanský cukrovar na další železniční tahy směrem do Nuslí. Právě od té doby několik desítek let jezdil vlak i samotným Krčákem. Ze samotné trati se toho již příliš nedochovalo, i tak zde najdeme na zaniklou železnici několik vzpomínek. Nejviditelnější stavbou je zbytek pilíře mostu u lávky přes Kunratický potok od Vídeňské ulice k rybníku Labuť. Mnohem zajímavější jsou však dva krásné kamenné viadukty, které najdeme zhruba o 500 metrů dál v lese. Ten větší je v místě silničního podjezdu, druhý se ukrývá o něco hlouběji mezi stromy a překračuje Roztylský potok. Více se o těchto stavbách můžete dočíst v našem starším článku zde.

 

7. Restaurace Za Větrem (stáří přes 110 let)

Restaurace Za Větrem, původně podle svého majitele Františka Hluchého známá jako U Hluchýho za větrem, byla založena v roce 1909. Nachází se u severní hranice lesa nedaleko stanice metra Roztyly. Podle několika pramenů zde prý dokonce fungovala menší hospoda nebo stánek ještě před tímto rokem. Kromě dobrého jídla a pití podnik lákal také na živou hudbu a taneční zábavu. Kapacita už tehdy byla neuvěřitelných 1 300 osob. Restaurace s více než stoletou tradicí je nadále v provozu a funguje pod názvem Grill Restaurant Za Větrem. Článek o restauracích v Krčáku přikládáme zde.

 

 

8. Prvorepublikové lesní schodiště (stáří přes 85 let)

Jednou z dalších známých staveb v Krčáku je torzo starého betonového schodiště, které se skrývá v houštinách uprostřed lesa a zdánlivě nevede odnikud nikam. Původ a účel tajemné stavby vrtal dlouhou dobu hlavou mnohým návštěvníkům lesa. Naštěstí se redakci magazínu Krčák žije podařilo tuto záhadu rozluštit a zjistit, že schody, též známé jako Primátorské, byly postaveny pravděpodobně v roce 1935 a jedním z důvodů jejich vzniku byla, mimo zvelebení lesa, podpora nezaměstnaných. Během hospodářské krize byly totiž vyhlašovány různé manuální práce za účelem výdělku pro nezaměstnané stavebníky. Schody tak vznikly jako jakási obdoba moderní hladové zdi. Celé naše detektivní pátrání po původu schodiště naleznete zde.

 

9. Restaurace U krále Václava IV. (stáří přes 85 let)

Provoz restaurace, která se původně jmenovala Lesní chata krále Václava IV., byl zahájen v roce 1934. Původně zde však stával malý stánek, který provozoval podnikatel Josef Procházka. Stánek na začátku třicátých let odkoupil František Doležal a nechal zde spolu se svým synem Miroslavem vystavět mnohem větší, dvoupatrovou restauraci s terasou i letní zahrádkou. Během padesátých let se restaurace dostala do správy podniku Restaurace a jídelny, pod kterým fungovala až do roku 1986, kdy byl jeho provoz ukončen. Po pádu minulého režimu se restaurace vrátila rodině Doležalových, kteří ji na počátku devadesátých let nejdříve provozovali v omezeném provozu a potom ji začali pronajímat. V posledních několika letech prošla restaurace několika změnami a její provoz bývá často omezen nebo přerušen.

 

10. Restaurace Na tý louce zelený (stáří přes 80 let)

Restaurace, která se nachází v údolí Kunratického potoka nedaleko areálu IKEM, byla otevřena na podzim roku 1938. Název byl zvolen nejen podle umístění podniku, ale také podle oblíbené stejnojmenné operety Járy Beneše, kterou již několik let hrálo Divadlo Na Fidlovačce, tehdy známé jako Tylovo divadlo v Nuslích. Podnik společně založily rodiny Pelikánových a Müllerových, které v horním patře hospody také žily. Nápad postavit zde restauraci dostali Jindřich Pelikán a Jan Müller, kteří majitelkami učinili svoje manželky Růženu Pelikánovou a Adélu Müllerovou. S chodem hospody jim však pomáhali i další příbuzní. Restaurace fungovala až do sedmdesátých let a následně byla nadlouho uzavřena. V roce 1994 byl její provoz obnoven a podnik zde funguje dodnes. Kromě vnitřních prostor nabízí restaurace svým hostům také velkou letní zahrádku, jejíž součástí je i dětské hřiště nebo zookoutek.

 

 

Pokud bychom se podívali ještě dále za hranice lesa, v jeho blízkém okolí najdeme řadu dalších významných staveb s dlouhou historií. Mezi ně patří například areál Thomayerovi nemocnice, Institut klinické a experimentální medicíny, areál krčského pivovaru Pragovar, Klárův ústav, Dům Školských sester de Notre Dame a samozřejmě také kunratická tvrz nebo zámek Krč. Posledním dvěma zmíněným stavbám jsme se věnovali v samostatném článku zde.