Aniž bychom si to kolikrát uvědomili, tyto umění oživuje městskou krajinu a zkrášluje prostor, ve kterém se dnes a denně pohybujeme. Pojďme se podívat na několik hlavních uměleckých děl, se kterými se zde můžeme setkat:
Sedící figura na Novodvorské
Jedním z nejvýraznějších děl na Praze 4 je Sedící figura od Miloslava Chlupáče (1920–2008). Tato kamenná plastika byla vyrobena v letech 1965–1973 z ružbašského travertinu, instalována před KC Novodvorská v roce 1973, odstraněna v roce 2010, nalezena v Řeporyjích a vrácena v roce 2019.
(Zdroj: Praha4.cz)
Zurčící fontány
Dalším pokladem na Praze 4 je fontána v Baarově parku na Brumlovce. Fontána slouží jako místo odpočinku, jsouc obklopena motivy přírody a města. Disponuje 18 tryskami, které mění výšku vodního sloupce, ke svému fungování využívá 3 oběhová čerpadla a součástí je i podvodní osvětlení.
(Zdroj: brumlovka.cz)
Kunratické sochy
Kunratice mají bohatou tradici výtvarného umění. Mezi významné patří Sedící dívka od Vladimíra Kýna (1923–2004), českého akademického sochaře, výtvarníka a ilustrátora, vytvořena v roce 1979 z vápence. Stojí v ulici Dobronická.
(Zdroj: Sedící dívka“ v Kunraticích (Socha). Foto: Martin2035, 19. 11. 2020. Zdroj: Wikimedia Commons. Licence: CC BY 4.0 (https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/)
Reliéf Řeka
Další zajímavý umělecký kousek je Reliéf Řeka od Věry Růžičkové-Bejrové a Petra Honzátka, vytvořen v roce 1982 z pískovce technikou sekání. Nalezneme ho v ulici K Verneráku (atrium Kolejí Volha).
(Zdroj: Miroslav Tuscher)
Moderní galerie s vodopádem
Nejnovějším lákadlem je galerie v Roztyly Plaza, moderní budova od studia Aulík Fišer architekti, která je sama o sobě uměním a získala hned několik ocenění. „Základem našeho designu byla Studie prostorového uspořádání Roztyl, která určuje komunikační síť a základní blokovou strukturu v oblasti. Středně vysoké budovy jsou zde navrženy tak, aby harmonicky zapadaly do okolní zástavby a podporovaly přirozený tok pohybu v lokalitě,“ uvádí architekti.
V atriu návštěvníky čeká impozantní vodopád obklopený zelení. Uprostřed atria je zavěšená velká originální umělecká instalace. Galerie pak nabízí každý měsíc zdarma výstavy současného výtvarného umění. Aktuálně tu probíhá výstava Doteky s Bohem od Terezy Loudové, kde se autorka soustředí na duchovní témata. „Tato výstava je pro mě cestou k prozkoumání duchovního rozměru života, kde se dotýkám témat víry, transcendence a vnitřního klidu skrze jemné barevné nuance a symbolické prvky, které zvou diváka k vlastní reflexi,“ říká umělkyně Tereza Loudová.

(Zdroj: gemo.cz)
Nepolapitelná
Jedním z nejzajímavějších děl v této oblasti je plastika Nepolapitelná od sochaře Lukáše Rittsteina. Betonová socha vznikla v roce 2001 a představuje organicky tvarovanou kompozici s výrazným dynamickým nábojem. Rittsteinovo dílo je typické svou expresivní formou a hravostí – i zde objekt působí jako něco neuchopitelného, co je neustále v pohybu, což odpovídá samotnému názvu. Umístění v blízkosti obytné zástavby vytváří zajímavý kontrast mezi živelným tvarem a racionální strukturou sídliště.
(Zdroj: Josef Pasulka)
Prase na procházce
Výrazným a zároveň hravým prvkem veřejného prostoru je Plastika Prase na procházce od sochaře Čestmíra Sušky z roku 1990. Bronzová plastika umístěná na kamenném podkladu působí odlehčeně a s nadsázkou. Suška, známý svou prací s industriálními materiály i figurální stylizací, zde vytvořil dílo, které oslovuje širokou veřejnost – zejména svou srozumitelností a jemným humorem. Plastika přirozeně oživuje okolní prostor a stává se výrazným orientačním bodem.

(Zdroj: Amaru Araneda)
Oskar
Další výraznou realizací je socha Oskar, kterou vytvořil v roce 1991 Jaroslav Róna. Dílo je provedeno z terakoty a betonu a nese typické rysy autorovy tvorby – robustní figuru, výraznou stylizaci a lehce archaizující výraz. Rónovy plastiky často působí až mytologicky či symbolicky, a ani zde tomu není jinak. „Oskar“ vyzařuje určitou monumentalitu a stává se tak dominantou sídliště.

(Zdroj: Miroslav Nápravník)
Zdraví
Za zmínku stojí také plastika Zdraví od Petra Trmče z roku 1986. Kamenné dílo z umělého kamene a přírodního kamene představuje typickou ukázku výtvarného jazyka pozdního socialismu. Socha pracuje s abstrahovanými organickými tvary a symbolikou lidského těla či vitality. Její umístění v blízkosti obytné zástavby podtrhuje snahu tehdejší architektury přinášet do každodenního života prvky kultury a estetiky.

(Zdroje: Martina Trebatická)
Tyto více či méně nápadné realizace dokazují, že umění ve veřejném prostoru není jen o dominantních dílech, ale i o drobných zásazích, které postupně skládají charakter místa. Praha 4 tak nepředstavuje jen soubor budov a komunikací, ale i živou galerii pod širým nebem – stačí se jen na chvíli zastavit a dívat se kolem sebe. V tomto ohledu je i Krčský les sám o sobě uměleckou galerií a na každém kroku najdete umění v podobě přírodních útvarů a zajímavých míst.
Pokud máte tipy na další umělecká místa či výtvory, napište nám na našem Facebooku či na email info@krcakzije.cz





