Pravdu mají ve skutečnosti všichni. Jedná se totiž o dva propojené lesy – větší Kunratický na jihu a Michelský na severu, jehož název jako celku zní Kunraticko-michelský les. Často se můžete setkat s pojmenováním Krčák nebo Krčský les, v obou případech jde ale v současné době o nepřesné a neoficiální názvy. I tak se ale velmi často můžeme s názvem Krčský les setkat i v historických mapách, jako například na té z roku 1936, kterou naleznete v galerii na konci článku. U Krčáku dokonce existuje i ulice Pod Krčským lesem, která je rovnoběžná k ulici Vídeňská.
Zajímavé je, že Krčský les, navzdory svému rozšířenému jménu, leží hlavně na katastrálních územích Michle, Kunratic a Chodova, zatímco toho krčského se jen lehce dotýká, spíše ho lemuje.
Místní vs. návštěvníci
Který název se tedy používá nejčastěji? Tady narážíme na další kuriozitu. Záleží totiž, zdali se jedná o místní obyvatele, kteří žijí v blízkosti lesa, nebo o jeho návštěvníky, kteří sem cestují za přírodou či prací. Na konci roku 2017 si nechala společnost Passerinvest Group od agentury STEM/MARK vypracovat rozsáhlý průzkum mezi stovkami obyvatel, návštěvníků a zaměstnanců v okolí za účelem připravované revitalizace přilehlé oblasti. A právě z tohoto průzkumu vzešla řada nečekaných skutečností.
Většina místních obyvatel používá pojmenování Krčák (36 %) nebo Krčský les (21 %), zatímco další názvy jako Kunratický les, Kunraťák, Michelský les a Kunratický park jsou již používány méně. Dokonce značná část obyvatel v okolí lesa si myslí, že Krčský les je oficiální název.
V případě návštěvníků ale naopak většina z dotazovaných říká lesu Kunraťák (18 %) či Kunratický les (33 %). Například Michelský les (13 %) mu řekne skoro stejně lidí, jako je to u Krčáku (16 %). Dalších 22% návštěvníků mu říká Krčský les. Setkáme se i s takovými názvy jako Chodovský les, Michelák, Opatovský lesopark či lesík, Krčský park, Roztylský les nebo les u Kunratic.
Na facebookové stránce magazínu Krčák žije proběhla v srpnu roku 2018 další anketa, kde mohli uživatelé hlasovat, jakému názvu dávají přednost. Celkem se zapojilo 237 lidí, z čehož 78% se přiklánělo k variantám Krčský les nebo Krčák a 22% k názvům Kunratický les nebo Michelský les. V komentářích pod příspěvkem se pak sešly i další názvy, jako třeba Kunraťák, Krčál, Ikemák nebo jednoduše "les".
Je tedy jasné, že na jednotném názvu se pravděpodobně nikdy neshodneme. To však nemění nic na tom, že Kunraticko-michelský les je díky rozloze přibližně 300 hektarů jedním z největších na území hlavního města. Svým umístěním uprostřed zástavby, která ho obklopuje ze všech stran, připomíná jakousi oázu klidu, v níž po chvilce chůze zapomenete, že jste stále ve městě. Součástí lesa je také přírodní památka údolí Kunratického potoka, jež zabírá přibližně polovinu z celkové výměry Krčáku.
Historie lesa
Les se na tomto místě nachází už stovky let, celkem dobře lze jeho historii prozkoumat z dobových dokumentů a map. Nejvíce se o něm dočtete pravděpodobně v souvislosti s českým králem Václavem IV., synem Karla IV. Ten les koupil v roce 1407 od zadlužených Olbramoviců. O pár let později zde byl postaven Nový hrádek, který Václav IV. plánoval využít k odpočinku a lovu zvěře. Po brzké smrti krále hrad nevydržel stát moc dlouho a do dnešní doby se dochovaly pouze základy. Zbytky kamenných zdí bývají i tak oblíbeným výletním místem pro všechny generace. Samotný Krčský les ročně navštíví okolo 700 tisíc lidí.
Severní část lesa byla od 15. století ve vlastnictví Univerzity Karlovy. Město Praha nejdříve koupilo v roce 1923 střední část a teprve v roce 1963 se stalo majitelem i pozemků univerzity. Nyní je ve vlastnictví hlavního města prakticky celé území.
Podívat se můžeme i na několik dalších historických milníků. S rokem 1764 je spojen vznik Kunratického mlýna, jehož prvním majitelem byl pravděpodobně Laurentij Prochaska. Momentálně je mlýn bohužel opuštěný a chátrá. V první polovině 19. století byl v severní části lesa vybudován rybník Labuť, původně byl menší a rozdělený na dvě části. Vedla tudy také stará Vídeňská silnice a v létě 1881 tady započala realizace Posázavského pacifiku, takže částí lesa dalších několik let projížděly vlaky. Na místech východní části lesa v okolí Chodova byla původně zemědělská půda, která byla zalesněna teprve v polovině 20. století.
Pokud se chcete o místech a historii lesa dozvědět více, neváhejte si pročíst náš desetidílný seriál 10 zajímavostí v Krčáku. Jednotlivé díly se věnují například zmíněnému Novému hrádku, zaniklé železniční trati, rybníku Labuť nebo Kunratickému mlýnu, dočtete se v něm také o přilehlých zámcích Kunratice a Krč, o altánech, studánkách, dětských hřištích a sportovištích.
