Muflonům se v Krčáku opravdu daří

Pokud se procházíte Krčským lesem nebo areálem Thomayerovy nemocnice a najednou před vámi zastaví skupinka divokých ovcí s majestátními rohatými samci v čele, podařilo se vám narazit na muflony, kteří jsou tu doma už přes šedesát let.

Muflon sice vypadá jako odvěký obyvatel našich lesů, ale ve skutečnosti u nás není původním druhem. Jeho pravá domovina leží ve Středomoří, konkrétně na Sardinii a Korsice. Podle novějších genetických analýz jde navíc o potomky zdivočelých domácích ovcí, které na tyto ostrovy přivezli první pastevci už v pravěku. Do střední Evropy se mufloni dostali ve druhé polovině 19. století jako lovná zvěř. V průběhu 20. století si českou krajinu natolik oblíbili, že se tehdejší Československo stalo jednou z celosvětově nejvýznamnějších zemí spojených s jejich chovem.
 
Do Krčáku lesa muflony poprvé vypustili v 60. letech 20. století. Les tehdy představoval ideální azyl. Prudké skalnaté svahy kolem Údolí Kunratického potoka jim připomínaly původní domovinu a mimo hlavní cesty tu měli absolutní klid. Stádo se zde rychle zabydlelo a stalo se neodmyslitelnou součástí lesa.

 

Stočlenné stádo a jeho nový domov mezi pavilony

Dnes je krčské stádo největší volně žijící skupinou muflonů v Praze a čítá kolem sta zvířat. To je poměrně velký skok, protože ještě před pár lety lesníci odhadovali jejich počet na šedesát. Nejpozoruhodnější je však to, kde tato zvířata tráví většinu času. Z hustého lesa se totiž přestěhovala do civilizace. Dnes muflony potkáte hlavně v areálu Thomayerovy nemocnice, kam prolézají dírami v plotě, a klidně se procházejí i branami sousedního IKEMu.


Zdroj: Thomayerova nemocnice


Důvod tohoto stěhování je prostý, jsou jím lidé a psi. Krčák je extrémně navštěvovaným lesem a neustálý pohyb výletníků, cyklistů, a hlavně volně pobíhajících psů vytvořil na zvěř obrovský tlak. Klid, který mufloni v lese ztratili, našli paradoxně v nemocničním areálu. Je tu bezpečno, dostatek zeleně a nikdo je tu nehoní. Vedení Thomayerovy nemocnice vzalo netradiční sousedy pod svá křídla. Mufloni se tak stali maskotem celého areálu. Lesníci o nich dokonce mluví jako o dobrovolných zvířecích terapeutech. Pohled na pasoucí se stádo a pobíhající mláďata totiž spolehlivě zvedá náladu pacientům i zdravotníkům v jinak stresujícím nemocničním prostředí.

Celé stádo funguje na principech přísného matriarchátu, což znamená, že ho vedou zkušené samice. Dospělí berani žijí většinu roku stranou nebo tvoří vlastní mládenecké skupinky. Pokud se Krčákem projete v říjnu, uslyšíte rány jako z děla, jak do sebe berani narážejí svými masivními rohy. Po zhruba pěti měsících březosti pak muflonky na jaře rodí mláďata.

 



Když muflon dostal sádru

O tom, že soužití s lidmi přináší i rizika, ví své Záchranná stanice hl. m. Prahy. Každý rok přijímá z krčského stáda několik zraněných zvířat, nejčastěji po srážce s autem. Jedním z nejznámějších pacientů se stal dospělý mufloní beran, který si na jaře v areálu nemocnice přivodil otevřenou zlomeninu přední nohy. Přes obrovské bolesti byl ale natolik hrdý a divoký, že záchranářům unikal dlouhé dva týdny. Teprve když ho vyčerpání a infekce oslabily, podařilo se ho s pomocí veterinářky uspat a převézt do stanice.

Pokud byste v Krčáku nebo v nemocnici narazili na muflona, který je viditelně zraněný, nemocný nebo schvácený, můžete sami kontaktovat pražskou záchrannou stanici.

 



Jak se zachovat při setkání?

Mufloni v Krčáku sice vypadají krotce a pustí si vás k tělu blíž než zvěř v hlubokých lesích, pořád jsou to ale divoká zvířata, která mohou reagovat nepředvídatelně. Při setkání se stádem je v první řadě nutné udržovat bezpečný odstup, ideálně alespoň čtyři až pět metrů. Ještě větší opatrnost je na místě v jarních měsících od dubna do června, kdy se rodí mladá jehňata. Mámy muflonky jsou v této době extrémně ostražité, takže potřebují klid a prostor.

Klíčovou roli v klidném soužití hrají majitelé psů. V celém Krčáku, a obzvláště v chráněné oblasti Údolí Kunratického potoka, kde to nařizuje i zákon, musí být psi striktně na vodítku. Právě neustálé prohánění volně pobíhajícími psy totiž muflony z lesa vyhnalo mezi nemocniční pavilony. Zvířatům také lidé často nevědomky ubližují krmením. Pečivo, sladkosti nebo zbytky od oběda jim kvůli specifickému trávení způsobují kruté bolesti a mohou je i zabít. Nejlepší volbou je nechat péči o stravu výhradně na lesnících. Opatrnost se nakonec vyplatí i řidičům v okolních ulicích Vídeňská a Sulická, kde mufloni často bez varování přebíhají přes silnici.